Prostě si nedají pokoj... kdo? ...tak čtěte dál...
Volné pokračování Chalupářské středeční chvilky poezie,
způsobené okolnostmi...
...těmi chlupatými...
Minule já báseň psal,
pokud Vás zajímá běžte SEM,
kterak mě myšák potrestal,
myslel jsem, že problém jest vyřešen
navždycky a neodvratně...
Že myš si najde dírku svoji,
to je přeci známá věc,
chytit ho, tak se válí v hnoji,
já rozezlen byl jako pes,
bez obojku, náhubku...
Mickey mouse se mi do kůlny dostat chtěl,
zvědavý a nenažraný,
na dveřích slabinu si našel,
mezerou se protáh celý,
i s hlavičkou a ocasem...
V neděli před odjezdem já před dveřmi stál,
a přemýšlel jak na myšáka,
jak bych ho zmetka potrestal,
když ho v kůlně cosi láká,
hajzla malého šediváka...
Já tedy lepidlo rozdělal,
cementové, flexibilní,
a mezeru pod dveřmi vymazal,
jako včelka jsem byl pilný,
bez žihadla se špachtlí...
Příští týden opět v pátek,
před dveřmi stojím oči valím,
myšák neměl v hlavě zmatek,
já se z toho asi svalím,
tady teď a zajisté...
Chudáček malý před dveřmi stál,
v neděli po našem odjezdu,
a že byl zvědavý, ale i pracovitý,
tak do kůlny se prohrabal,
lepidlo nelepidlo...
A opět to známé lepidlo,
já použil a díru opravil,
však počkal jsem až vytvrdlo,
cestu mu uzavřít, to byl můj cíl,
vysněný a vymyšlený...
Kdyby ty chlupatý potvory,
nebyli líný pracovat,
nebo měli své odbory,
tak já bych je chtěl zaměstnat,
okamžitě, neprodleně...
Za sýr nebo čokoládu,
vyhrabat sklípek zajisté,
klidně v noci nebo po ránu,
však domluvy jsou nejisté,
nejisté? zajisté...
Mužstvo myších úderníků,
chalupářův vlhký sen,
bez papírů a dotazníků,
finanční úřad by byl znechucen,
pokud by tedy o tom věděl...
A tak místo zaměstnání,
každý své myšáky si tráví,
a stačí málo, dát jejich životu řád,
a naučit je pracovat...
I.P. RUMOV
Žádné komentáře:
Okomentovat