...aneb to se nám to žije, když nám to jiní zaplatí...
Tak a máme zase po prázdninách, okurková sezona skončila, všechny komerční i veřejnoprávní televize přestali vysílat senzační reportáže o ztracených zvířátkách, obézních slonech a mimozemšťanech co nezaplatili v hospodě a opět se vrací k relativně "serioznímu" zpravodajství.
K tomu se přidá pár seriálů které nás přibijou do gaučů a které se budou snažit ukousnout z "koláče" sledovanosti, ale stále hlavním trhákem sezony zůstává neveselý a místy tragikomický příběh "opravdového člověka", mistra slova a profesionálního zloděje "vinaře" Davida...
Davida, který asi má i svého Goliáše o kterém ale nemluví a nikdy mluvit nebude.
Protože kdyby se mluvilo tak by se asi nežilo...
Přiznám se, že se o zlodějnu moc nezajímám, nekradu, moc nelžu a snažím se žít vcelku nezajímavým a nudným životem. O to více mě však nadzvedává současná masáž na výdrž a toleranci, už tak středně nasrané střední třídy.
Chycený zloděj s úplatkem, u kterého se čas od času najde doma nějaký ten zapomenutý milionek, sedí ve vazbě, pobírá svůj poslanecký plat, pětkrát denně dostává pravidelnou stravu (...zkuste to vysvětlit nezaměstnané samoživitelce s dvěmi dětmi...) a v této paro-demokratické republice není nikdo, kdo by s tím mohl něco udělat...
Snad možná jen zaplatit kauci, aby se chudák lupič zase mohl cítit jako člověk.
Prostě aby se mohl zase po měsících setkat se svými několika manželkami, zalít kytky ve všech patnácti bytech, posekat trávu u všech deseti baráčků...
Nepřipadá Vám to absurdní? ...Mě tedy trošičku jo...
Co třeba začít dělat věci pěkně od začátku a na místo záchranně-stabilizačních balíčků, které mají nahrnout do státní kasy nějaké ty zlaťáčky (a odvážím se tvrdit že nenahrnou, protože všichni nejsou v Mexiku, ale na Kypru nebo Kajmanských ostrovech) začít třeba od zákona na majetkové přiznání, (které to dalším Rathům alespoň trochu znepříjemní), omezení poslanecké imunity a definování trestní zodpovědnosti našich "volených politických celebrit".
Není to náhodou o tom, že si sami pěstujeme na svém těle pijavici, které se nemůžeme zbavit? Proč bratrstvo kočičí pracky má rozhodovat o tom zda Štětináče vydá či nevydá? A nevypěstovali jsme si nový druh zákonem chráněného zloděje, který zákony sám vymýšlí?
Já vím jsou to jen výkřiky do tmy, chtěl bych asi větší než menší množství slušnosti, ale mám pocit že "Havlovská blbá nálada" se začíná měnit na obyčejnou nasranost...
Nepochybuji však o tom, že v poslaneckém chlívečku sedí i slušní lidé, jde jen o to, kolik jich tam zůstane a zda "slušňáci" někdy převáží ty syčáky.
Začíná být decentně před volbami, tak schválně kolik stran ve svém volebním programu bude mít právě výše zmíněné návrhy (všechny) a kolik se je bude snažit procpat skrz sněmovnu (když jedna budem rádi)...
Pamatujete na Švejka?
To se nám to hoduje, když nám lidi půjčujou... Pěkné, vtipné a v tom kontextu i k zasmání...
Jenže doba se Josefe, malinko změnila a změnil se i slogan spíše na ...
To se nám to hoduje, když nám lidi dávají zadarmo...
A to už tak vtipné a k smíchu není...
Žádné komentáře:
Okomentovat