Diagnoza 15 - Malá recyklační kapitolka, o zužitkování dřevních odpadů a molitanu, zničeném mlýnku, zeleném vodníkovi ...a také o slepých uličkách...
Po týdnu barva zaschla, terén začal vypadat vcelku obstojně a já pokračoval ve své příjemné anabázi k vysněnému autodráhovému ráji...
 |
| Začátek odmaskování... |
Ovšem k naprosté nirváně scházelo ještě spoustu krůčků a kroků...
Prvním bylo odmaskování oblohy.
"Bleskové" palcové titulky šly bez problému dolů a po odtržení posledního kousku maskovací pásky začal Rumoring vypadat k světu.
 |
| Finiš, jde se na trávu... |
Obloha za ním dodala hloubku a vše se začínalo podobat velkému pojízdnému "betlému"...
 |
| Stále smutné, takové beztravní... |
Co mi však pořád scházelo byla jakákoliv zelená barva, která by autodráze dodala "šmrnc" a trochu života.
Počítal jsem s tím, že na výsadbu trávy v krajině použiji osvědčenou statickou trávu, která se lehce aplikuje, pěkně, realisticky vypadá, ale bohužel stojí i peníze.
A na to moje "autokolejište", by to byl vcelku raneček peněz.
Opět jednoduchý přepočet, 1 sud = 60piv = cca 900kč, mě utvrdil ve správnosti mého alkopřemýšlení a začal jsem myslet jinak ...tak trochu politicky...
Vymyslel jsem proto variantu B což byla kombinace statické trávy a obarvených pilin.
Jako správný brouk Pytlík a polokutil, jsem měl pilin spousty, stačilo je pouze přes sítko prosít a opět pomocí tónovacích barev obarvit.
 |
| To jsou barvy, kdo by nevěděl... |
Jak již je známo, (která chytrá hlava na to přišla), modrá a žlutá dá dohromady zelenou, namíchal jsem asi pět odstínů, (od hnědozelené po světle zelenou) a v pěti kbelících piliny obarvil.
 |
| Typický případ zelené slivky... |
Číslo pět začíná být skoro magické, asi nějaký pozůstatek mého školního mládí...
 |
| Obarveno, zbývá vyschnout... |
Sytosti zelené barvy jsem pomáhal tmavě zeleným lihovým mořidlem, které jsem do kbelíků s barvami přidával. Má obrovskou výhodu, že obarví úplně vše a tak po půlhodině jsem vypadal jako kříženec mloka a vodníka.
A aby toho nebylo málo, zrodil se mi v hlávce další geniální nápad...
Než kupovat molitanový posyp, co si ho vyrobit úplně stejně jako ten pilinový??
Geniální nápad, který mi zabral jedno odpoledne, a u něhož jsem zničil starý kuchyňský mlýnek a objevil další slepou uličku....
Žena říkala že ji mlýnek vůbec nevadí, stejně už byl starý a polorozbitý a prý si mám hrát dál. Kdo tomu věří ať zvedne ruku, já to ale nebudu...
Výsledkem mého mlecího odpoledne byl ale polohrubý obarvený molitanový posyp a o to přece šlo, ne? A zároveň, také jedna pootevřená slepá ulička, kudy nechodit a jak to nedělat.
Vždyť už klasik "Velký Jára" říkal ...tudy ne přátelé, tudy ne...
Po zcezení všech posypů a "vykydnutí" na několik vrstev novin, jsem pouze čekal na vyschnutí mé směsi, abych mohl pokračovat v zatravňování.
 |
| Ne, to není jako co to vypadá... |
Při teplotách v podkroví, kolem 6 stupňů, schnutí trvalo skoro 14 dní, za které jsem si mohl připravit podmalbu terénu.
 |
| Fáze schnutí... |
Při lepení posypů, ať už samodomo pilin, nebo koupené statické trávy vždy mírně prosvítá původní terén. Na místech, kde jsem posypy chtěl aplikovat, jsem proto podmaloval terén různými odstíny zelené barvy. Skvěle se na to hodí "slivky" z obarvených pilin a molitanu...
Nejenom, že barva má stejný odstín jako posyp, ale ještě zužitkujete odpad, který by jste normálně vyhodili.
A jestli se tomuto neříká ekologický přístup, tak už nevím...
Podmalbu jsem nanášel štětcem, někde hodně trasparentně, někde méně, to jak mě zrovínka napadlo. Pokud vzniknou různobarevné fleky vůbec nevadí, přidá to krajině na zajímavosti a posyp vše schová a sjednotí...
 |
| Podmalba krutá... |
 |
| Ještě jedna... |
V mezičase jsem obracel obarvené piliny a vyměňoval jim noviny, abych schnutí urychlil a pomalu a nesměle nakupoval u vláčkařů statickou trávu.
 |
| Podmalba decentní... |
Jaro, jak kalendářní, tak modelové se totiž blížilo a mě čekala první výsadba trávy na Rumoringu, protože jak si kdo zaseje, tak si také sklidí, to je ale jiná kapitolka...
I.P. RUMOV
Žádné komentáře:
Okomentovat