17. STAVBA AUTODRÁHY KROK ZA KROKEM, výroba jehličnatých modelových stromů, nejlépe smrků...

Diagnoza 17 - Kapitolka o tom, jak si pořídit lesní školku, jak kroutit, kroutit a neukroutit a o neuskutečněné zabijačce... no a taky o pivu, jak jinak...



Svahy Rumoringu se zazelenaly travním posypem, viz zde a já začal přemýšlet o tom, jak a čím ho zalesním...

Takto to mělo vypadat v mé fantazii.

Jelikož jsem Rumoring pojal jako modelovou autodráhu, chtěl jsem aby krajina byla co nejrealističtější a k tomu kromě skal, terénu a trávy, nemalým dílem přispívá i zalesnění a ostatní vegetace.

Jako ostatně vždy, jsem měl na výběr z několika variant...

A. Pohonit své domácí prasátko, zabít ho, navštívit prodejnu vláčků a zde nakoupit potřebný kus lesa a stromky pouze zasázet.

Varianta nejjednodušší, mající však několik ale...

Ale1. Prodávané stromky v mnoha případech, ačkoliv jsou nazývány modelovými, modelové vůbec nejsou. Ba co více, některé jsou i odporné...

Ale2. Některé jsou pěkně zhotovené, avšak jejich krása je v přímé úměře s jejich cenou. Modelový příklad, 20 cm smrk = 20 korun = 1 pivo.

Když jsem si proto představil, že půjdu koupit 60 smrčků, 20 listnáčů, nějaké ty keříčky a ostatní blbůstky, vejde se mi to do igelitky a budu v tom za -2 sudy, dostal jsem z toho žízeň.

Nehledě na aspekt egoisticko-kutilský, pro mě naprosto nepřijatelná věc...

Zvolil jsem proto variantu B, stromky vyrobit vlastníma rukama, a za co nejméně peněz , což má samozřejmě svá pozitiva...

1. Investovat trochu zlaťáků a zachránit výše zmiňované prasátko před popravou.
2. Neušetřit peníze na 2 sudy, což jistě očekáváte, ale vyrobit si stromky přesně podle svých představ, velikosti a množství které potřebuji.

Otázka zněla jak?
Radu dala matka Mozilla a ve spolupráci s otcem Googlem jsem našel několik postupů. Přefiltrováním a vydestilováním, (to zní pěkně) jsem si vytvořil ten svůj, který bych Vám zde chtěl ukázat.

V Bauhausu jsem koupil dva smetáky na podlahu, s přírodním kokosovým vláknem. Jeden stál 70,- kč, celkem tedy 140,- kč. Dále jsem koupil 1 metr sisalového provazu za 30,- kč. Celková investice 170 kč, což jde...

Ořezaný smeták.

Nejdříve jsem u smetáků ořezal štětiny, a vše naskládal na hromádku pro pozdější použití. Sisalový provázek jsem nastříhal na délku 10 cm, rozpletl na jednotlivá vlákna a také deponoval.
Délka obou zmiňovaných materiálů byla 10 cm, což určuje budoucí "tloušťku" smrku.
Z drátu průřezu cca 1,5 mm jsem nastříhal kusy přibližně 40 cm dlouhé, které jsem v půlce přeložil.


Kroutící souprava.

Drát jsem upnul do svěráku, připravil si vrtačku s kovovým háčkem, (dá se použít i ohnutý hřebík) a do přeloženého drátu jsem naskládal nastříhané kusy štětin smetáku.



Naskládané štětiny smetáku.


A štětka je na světě!

Levou rukou jsem drát přidržel a pravou jsem zahákl očko na vrtačce za drát, a na POMALÉ otáčky začal drát kroutit.
Drát se kroutil a kroutil a na konci kroucení mi vznikla jakási štětka na nádobí...

Starší ročníky zajisté takovéto štětky znají z vánočních stromků z NDR, které před 40-ti lety zdobily každou domácnost při svátcích obžerství, válení se a koukání na Mrazíka...

Zátiší se štětkami...

Těchto štětek jsem natočil přibližně 60, z obou dvou smetáků a když došly štětiny smetáku, dal jsem nastříhaný a rozpletený sisal.
Sisalové štětky jsou mnohem měkčí a tvárnější, hodí se proto i na křovíčka a malé stromečky.

Napůl smeták, napůl sisal.

Za odpoledne jsem natočil asi 80 polotovarů a ani to moc nebolelo...


Stromky před barvou...



Chce to samozřejmě trochu cviku, první pokusy nebyly zrovna ideální, časem ale získáte cvik a štětky budou jedna jako druhá. Množstvím materiálu určujete "hustotu" smrku a rozprostřením zase jeho délku. Když mi došel tlustý drát, použil jsem tenčí, ten má ale tu nevýhodu, že při velkém zatížení, (kroucení) rád praská.
Jde to ale i s ním...

Divný nepodělek, jakoby smrček...

U hotových štětek jsem ustříhal drát na špičce, a stromky začal tvarovat nůžkami do kužele. Jelikož smrků bylo 80, čas na zastřižení jsem zkrátil na polovinu, použitím svých dvou pubescentek.

Mnohem lepší smrk.

Ze začátku se sice bránily a mrmlaly, ale vidina toho, že pomohou svému nebohému otci při jeho nelehké práci však zvítězila, za což jim samozřejmě děkuji... tak to má být děvčata, starým lidem se má pomáhat...

Další výhodou bylo, že každá zastřihovala štětky dle svého vkusu a tím pádem byl každý smrček originál.

Budoucí Řáholec.

Za necelou hodinku jsem měl na polystyrenu zasázeno všech 80 stromků různých velikostí a mohl pokračovat v jejich malování...

Barvy na základ.

Stříkal jsem je pistolí třemi odstíny zelené barvy a vše nechal důkladně zaschnout. Výhoda kokosového vlákna je jeho přírodní hnědá barva, stříknete-li ho slabší vrstvou barvy, hnědá bude prosvítat a smrk bude působit starým "přeschlým" dojmem.

Nastříkané smrčky...

Po důkladném zaschnutí zelené barvy, jsem každý stromek stříkl lesklým lakem a posypal zeleným pilinovým posypem. Posyp celý smrček zjemní, vytvoří imitaci jehličí a stromek vypadá skutečněji a uvěřitelněji...

Pilinový posyp.


Hotovo, může se sázet...

Je jasné, že různé odstíny posypu vytvoří i různé typy stromků. Pokud je potom dáte do skupinek vedle sebe, vypadá to různorodě a zajímavě. Poslední tečkou bylo přelakování všech stromků vrstvou matného laku, který vše zafixoval a smrčkům, dodal skutečný matný vzhled.

Detail lesíku.

Pokud mám zhodnotit výrobu, je to docela práce, ale s investicí cca 300,- kč, mít připraveno k sázení 80 smrčků, polosmrčků a křovíček, to zase tak špatná bilance není...

Vpravo hotové smrčky, vlevo nehotové svodidla...

A to se nezmiňuji o ušetřeném prasátku a dvou sudech piva...

I.P. RUMOV



Žádné komentáře:

Okomentovat