24. STAVBA AUTODRÁHY KROK ZA KROKEM, stavba rybníku a jeho napouštění...

Diagnoza 24 - Rybník, to je díra v zemi, ten můžete vypustit, zasypat hlínou, ...ale vzít, ...vzít Vám ho nemohou, ...čemu se smějete pane Smrtko?



To, že by v každém správném kolejišti měl být i rybník, o tom není pochyb, nevidím tedy důvod, proč bych ho neměl mít i na Rumoringu...

Přesně tohle, mě napadlo po dodělání povrchu tunelu zde, když mi zbylo ještě dost materiálu a bylo mi ho líto vyhodit.

hotový základ...

A než hmotu vyhodit, raději z ní něco vyrobit...

A tak volba padla na rybník, respektive na jeho základy.
Romantik by možná řekl základ blyštivého plesa, mezi rozervanými skalami, já bych ho spíše nazval budoucím brčálníkem s poloutopenými loďkami.


očístěno namalováno...

Každému, co jeho jest...

vystínováno...

Dalším krokem, po důkladném vyschnutí lepidla, bylo vytvoření imitace dna rybníku. Mezitím při stříkání a patinování terénu celé autodráhy, jsem také nastříkal a opatinoval i budoucí břehy, a mohl jsem začít se stavbou rybníku, doopravdy "ode dna". 

budoucí rákosí ze štětce...


První věcí bylo rákosí, které jsem vyrobil ze starého špinavého štětce, (to že byl od zelené barvy mi přišlo jen vhod), a tavným lepidlem jsem trsy rákosí přilepil na určené místo na dno.

přilepené na místo...


Rozebraný špinavý štětec...

Druhou věcí, kterou jsem na pokrytí dna použil, byly zbytky sušených stonků různých květin, které by měly imitovat řasy. Do disperzního lepidla na dně, jsem je nahodile poházel, a místy doplnil i většími kameny a větvičkami.


vrstva lepidla...

Romantik by to opět asi okomentoval jako zbytky mizivé přírody, plynule odehnívající, já bych to spíše nazval napadaným bordelem...
zasypáno bordelem...

Vše jsem zasypal vrstvou jemného písku a nechal důkladně zaschnout.

očištěno, před napuštěním, vpravo připravené loďky...

Po dvou dnech, jsem celé budoucí dno důkladně oluxoval a zbytky nepřilepeného písku důkladně vymetl i z těch nejhůře přístupných míst.
Když bylo perfektně čisté a především soudržné, mohl jsem začít přemýšlet o vodě, kterou rybník napustím.

modelová voda...

Vyrobil jsem jí z dvousložkového průhledného epoxidu, (opět pozůstatek mé modelářské minulosti), který se dá koupit v jakékoliv lepší vláčkařské prodejně. 

rozmíchaná...

Způsob použití modelové vody je naprosto jednoduchý.
Smícháte obě složky, (jak plnidlo, tak tužidlo) dohromady, důkladně promícháte, tak aby při míchání tvořilo co nejméně bublinek a na zamýšlené místo tuto "pseudovodu" prostě vylejete.

napuštěno...

Důkladné zamíchání je důležité, proto aby voda zůstala čirá a bez zákalu.

hotový rybník...

Je dobré, si též budoucí vodní plochu ohradit tak, aby Vám voda neutekla kam nemá, a mít důkladně očištěné dno, aby zbytky posypu ve finále neplavali ve "vodě".

romantické zákoutí...

Po "napuštění" rybníku, jsem špejlí natáhl vodu směrem ke břehům, mezi rákosí a do špatně přístupných míst, tak aby se hladina srovnala dle fyzikálních zákonů. Do ještě nezatuhlé vody jsem zasadil pramice, a okraje ještě posypal obarvenými zelenými pilinami, které imitují vodní porost na hladině.

porostlé břehy rybníku...

Měl to přece, už od začátku být Brčálník... a to, jestli se povedl musíte už posoudit sami...

letecký pohled...


tak někdy příště...

I.P. RUMOV




1 komentář: